Rozvod teplého vzduchu z krbu

Rozvod vzduchu z krbu výrazně snižuje náklady na vytápění celého domu

Systém vytápění více místností jední topeništěm známe již z doby starověkého Řecka. Je vcelku zřejmé, že rozvod horkého vzduchu trubkami nebo hadicemi přímo z topeniště / krbu je mnohem efektivnější, než pouhé přirozené přenášení tepla z jedné místnosti do druhé. V dnešní době si lidé často pořizují krb pouze jako doplňkový zdroj tepla - proč ale pouštět horký vzduch zbytečně komínem ven, když ho můžeme rozvést do dalších místností? Navíc, když můžeme teplo regulovat a rozhodovat do kterých místností jej pustíme a do kterých ne. Teplovzdušné vytápění je navíc relativně levnou záležitostí. Zejména ve srovnání s vytápěním teplovodním.

Zájemce o vytápění více místností pomocí rozvodu vzduchu z krbu by měl vědět:

1. Výkon krbu (krbové vložky) musí být vždy dostatečný, podle toho, zda budeme krbem vytápět, nebo jenom přitápět (temperovat).
2. Musí být zajištěn dostatečný přívod vzduchu do místnosti, ze které jsou rozvody vedeny a kde hoří oheň v krbové vložce.
3. Až na úplně nejjednodušší případy rozvodu teplého vzduchu, jako je vývod vzduchu pouze do horního patra, je třeba osadit do systému ventilátor o potřebné kapacitě.
4. Všechny výdechy teplého vzduchu musí být uzavíratelné a pokud možno plynule regulovatelné, abychom mohli vyápět vždy a pouze ty prostory, které opravdu vytápět chceme.
5. Pokud do některé místnosti vháníme vzduch, musíme také zajistit, aby se měl kudy ochlazený vzduch dostávat zpět. Mírný přetlak neškodí, pokud by však místnost, do které vháníme vzduch, byla naprosto utěsněna, což je běžné u použití plastových oken a dveří, nedostaneme do místnosti potřebné množství ohřátého vzduchu.

Jednoduchý rozvod teplého vzduchu od krbové vložky

Za jednoduchý rozvod považujeme rozvod teplého vzduchu od krbové vložky do dalších místností, které leží v blízkosti krbu s krbovou vložkou. V tomto případě je krbová sestava umístěna v obytném prostoru a chladný vzduch je přiváděn jak z prostoru místnosti, ve které je topidlo umístěno, tak z venkovního prostoru, případně může být přiváděn z další vytápěné místnosti.

Vzduch je intenzivně ohříván na přední straně prosklení krbové vložky, odkud vyhřívá místnost. K ohřevu, který je způsoben vyzařováním tepla sklem, můžeme ještě vyvést ohřátý vzduch v horní části krbu do téže místnosti. Vzduch se ohřál prouděním kolem litinového nebo ocelového těla krbové vložky. Ve stejném podlaží můžeme vyhřívat vedlejší místnost, ve které se doporučuje udělat ve stěně sousedící s krbem u podlahy otvor, aby se ulehčilo proudění a cirkulace vzduchu. Teplý vzduch stoupá směrem vzhůru, proto můžeme jednoduše zajistit vytápění horních místností.

Vyústění je možno řešit vytvořením lavice, ze které jde teplý vzduch, nebo je možno vyústění zakomponovat do vytápěcího topidla. Použijeme-li tento jednoduchý rozvod teplého vzduchu k vytápění, nesmíme zapomenout na to, že mřížky na výdeších teplého vzduchu musí být vždy uzavíratelné a pokud možno plynule regulovatelné. Tak dokážeme vytápět krbem určené místnosti na příslušnou teplotu. V luxusním provedení se většinou používají prostorové termostaty, které podle nastavené teploty otevírají nebo uzavírají jednotlivé výdechové otvory. Zařízení pracuje automaticky, je však relativně nákladné.

Protože však budujeme jednoduchý rozvod teplého vzduchu jako co nejméně poruchový, tedy zároveň nejlépe vzdorující jakékoli krizi (například výpadku elektřiny), vedeme rozvody celého vzduchu co nejkratší cestou. Při instalaci teplovzdušného vytápění se mnozí stavebníci dopouští základní chyby, kdy sice ohřejí dobře vzduch kolem krbové vložky nebo v jejím dvojitém plášti, ale zapomenou, že vzduch v objektu, aby mohl předávat teplo, musí cirkulovat.

Nahoru

Jednoduché teplovzdušné vytápění osazené ventilátorem

Instalace profesionálního teplovzdušného rozvodu do celého objektu pomocí kompletních ventilačních jednotek je poměrně náročná jak technicky, tak finančně. Pokud tedy máme teplovzdušné vytápění v objektu jako hlavní a například elektrické nebo plynové vytápění jako vedlejší, můžeme si situaci zjednodušit použitím krbových ventilátorů.

Flexibilní nerezová roura je spuštěna do míst, kde se koncentruje horký vzduch nad krbovou vložkou a vstupuje do ventilátoru a dále se roura dělí a pokračuje do jednotlivých místností.

Výdechy musí být osazeny regulovatelnými koncovkami. Celý rozvod musí být dobře izolován, jak z hlediska tepelných ztrát, tak hlavně z důvodu požární bezpečnosti. Proudící horký vzduch kolem hořlavých materiálů, hlavně dřeva v podkroví v neizolovaných rozvodech, by mohl zapříčinit požár. Také není možné zapomenout na nutnost zajistit chladnému vzduchu možnost cesty zpětně ke zdroji tepla, aby byla zaručena správná cirkulace vzduchu.

Kompletní rozvody teplého vzduchu v obytném objektu z instalovaného krbu

Mezi části systému rozvodu teplého vzduchu z krbu patří:

• Krabice rozvodu teplého vzduchu, na kterou jsou napojeny jednotlivé větve určené k rozvedení teplého vzduchu do jednotlivých místností.
• Výdech teplého vzduchu, většinou umístěný ve stropě, může mít průměr 100, 125 nebo 150 mm, podle velikosti rozvodu a výkonu topidla. Za pomoci ventilátoru lze tyto výdechy umístit ve spodní části místnosti, kterou chceme vyhřát.
• Pokud je nutné nebo vhodné některé části rozvodu uzavřít či zmenšit průchod teplého vzduchu, používá se k tomu jednoduchá klapka, která se vsadí do rozvodu.
• Rozvod je řešen ponejvíce flexibilními nerezovými nebo hliníkovými rourami, které je nutné dobře izolovat (nebo použití rour již izolovaných od výrobce).

Aby vám systém skutečně fungoval, měli byste řešení teplovzdušného vytápění vždy nechat na odbornících. Nesmíme také zapomenout, že horký vzduch nestačí jen ohřát a nějak rozvést, ale že musíme zajistit mnoho dalších věcí, aby systém dobře fungoval. Vzduch pro vytápění větších prostor se ohřívá většinou v dvouplášťových vložkách, odkud odchází vzduch horký i nad 100 °C. Takto horký vzduch by nejen bylo nemožné rovnou vyfukovat do obytných prostor, ale jeho teplota by mohla poškodit i ventilační jednotku, která ohřátý vzduch tlačí do místností. Proto jsou ventilační jednotky vybaveny termostatickou sondou, která je umístěna na vstupu horkého vzduchu (termostat je obvykle nastaven na teplotu 40-50 °C). Do ventilační jednotky je přiváděn také chladnější vzduch, který se s teplým smísí a pak je teprve rozváděn dále. V zařízení je osazena zpětná klapka, která v případě zastavení motoru ventilační jednotky nasměruje horký vzduch do obtokového potrubí a tím motor ochrání před příliš velkou teplotou.

_{Zdroj: Krby, Václav Vlk, Grada Publishing, spol. s r.o. 2001} Nahoru