Luxusn kamrov svetry

5 nejčastějších poruch komínů

K omíny patří k nejvíce namáhaným stavebním konstrukcím. Působí na ně značné teplotní rozdíly (až 350 °C. při vznícení sazí až 1000 °C), kouřové plyny (obsahující vodní páry, kyselinu sírovou a kyselinu siřičitou) a povětrnostní vlivy.

1. Poruchy v důsledku namáhání soustředěným tlakem

Vzhledem k tomu. že komínové těleso ve zděných budovách bývá často součástí nosných (zpravidla středních) stěn a přenáší tedy část účinků svislého zatížení, které se v důsledku výměny stropní konstrukce koncentruje na jeho okrajích, může zde docházet ke vzniku trhlin v důsledku namáhání soustředěným tlakem.

2. Mechanické poruchy komínů

Mechanické poruchy způsobené nerovnoměrným rozložením teploty a vlhkosti po průřezu komínového tělesa. Vzájemným spolupůsobením jednotlivých částí komínového tělesa vznikají v komínovém tělese mechanické stavy prostorové napjatosti. Jedná se například o průřez po obvodě komínového tělesa a průřez v okolí průduchů, které mají odlišnou teplotu a vlhkost, popřípadě také jiné dilatometrické vlastnosti, jejichž změna je zapříčiněna rozdílným chemismem, vlhkosti, usazováním pevných částí, apod. Tyto mechanické stavy prostorové napjatosti se opakují v závislosti na vytápění (užívání komína). Rozestupování komínového zdiva zejména v nadstřešní části bývá způsobeno tahovými napětími na vnějším povrchu tělesa od účinku zvýšené teploty části průřezu přiléhajícího k průduchům a cyklickými tlaky od rekrystalizace solí.

3. Fyzikální poruchy komínů

Fyzikální poruchy v důsledku opakovaného rozpouštění, vsakování a rekrystalizace soli, které vznikly jako produkt chemických reakcí. Zvyšování objemu krystalizovaných soli má za následek postupné rozrušování a rozestupování zdiva. Patří zde také rozpad komínových hlav a zdiva nad střechou v důsledku povětrnostních vlivů, tzn. vlivu větru, deště a mrazu.

4. Poruchy chemické povahy

V důsledku vzniku slabých roztoků kyseliny sírové, uhličité a dalších agresívních látek, které reagují se složkami zdiva (především s uhličitanem vápenatým) dochází k postupnému ubývání pojiva staviv a malty a následně k jejich rozpadu. Vodní pára se sírou, jež jsou obsaženy v kouřových plynech, se na chladných stěnách komínového průduchu mění v kyselé kondenzáty. Poruchy se nejprve projevují tím, že kondenzovaná voda prosakuje zdivem, objevují se žluté, hnědé až černé skvrny. Později odpadá omítka, rozpadává se malta, dochází k uvolňování cihel a nastává havarijní stav komínového tělesa. Z časového hlediska se ničivé účinky kondenzátů projevují nejprve v nejvíce ochlazované nadstřešní a půdní části komína, později i v jednotlivých podlažích.

5. Poruchy komínů vzniklé při výstavbě

Poruchy způsobené nedodržením technologických předpisů ve fázi výstavby komína.

  • Každý vícevrstvý komín musí být proveden tak, aby bylo zaručeno tepelné a dilatační oddělení komínové vložky od komínového pláště. Pokud tato podmínka není splněna, může dojít k poruše komínové vložky. To je způsobeno tím, že komínové vložka má mnohem vyšší teplotu než komínový plášť, a pokud komínová vložka nemá možnost zvětšit svůj rozměr (roztažnost komínové vložky je obvykle 2 — 3 mm na jeden metr účinné výšky komína), dojde v místě spojení vložky s komínovým pláštěm k délkovému pnutí a k prasknutí komínové vložky.
  • U komínových vložek je nutné, má-li být komín použitelný pro odvod spalin z pevných, kapalných i plynných paliv, aby jejich zámky byly osazeny ve směru toku kondenzátu. Pokud tomu tak není, je komín vyhovující pouze pro odvod spalin z pevných paliv. To proto, že ve spalinách z plynných paliv je obsaženo větší množství vodních par a tím i jejich kondenzátů, které při obrácené poloze komínových vložek mohou pronikat netěsnostmi ve spojích do komínového pláště, čímž dochází k jeho rozrušení.

Jak opravit rozbitý komín?

Jednoduchou oprava komínu

Pokud se jedná o netěsnost komínového pláště, která má za následek jak zhoršený tah komína a tím i zmenšenou účinnost spotřebiče, tak také pronikání spalin do vnitřních prostorů objektu, je nutno provést povrchové utěsnění komínového pláště. Provede se odstranění omítky na komínovém zdivu a ze spár se vyškrábe malta do hloubi asi 30 mm. Poté se komínové zdivo znovu omítne kvalitní vápenocementovou maltou, která po zatvrdnutí nesmí vytvořit trhliny. Proto je zde vhodné použit malty s plastifikátory nebo provést jejich vyztužení (např. pletivem, bandáži). Problematická je však oprava v místech, která jsou obtížně přístupná (např. v místě průchodu komína stopni konstrukcí, střechou apod.)

Vzhledem k tomu, že je komín nejvíce namáhán ve venkovním prostředí (nad střechou budovy, v půdním prostoru, v obvodovém zdivu), je třeba, aby tyto části komína (zvláště pokud se jedná o jednovrstvý komín), byly provedeny z kvalitních materiálů, které jsou odolné proti povětrnostním vlivům. K narušení komínového zdiva dochází nejdříve v důsledku rozpadu zdící malty. Životnost komína je tedy možno prodloužit, pokud se jeho přespárování provede včas. Pokud se však již v komínovém zdivu začínají uvolňovat cihly, je lépe jeho poškozenou část rozebrat a vyzdít znovu z nepoškozených původních nebo nových cihel na vápenocementovou maltu. Je-li krycí deska komína prasklá, nebo se rozpadává, je třeba ji znovu vybetonovat a vyztužit ocelovou sítí. Životnost jednovrstvého komína v nadstřešní a půdní části je možno prodloužit také náhradou komínového zdiva konstrukci vícevrstvého komína za předpokladu zachování stejné plochy komínového průduchu. Poruchy na komínovém plášti jsou u vícevrstvých komínů méně časté.

Poměrně obtížné je však odstraňování pronikajících dehtů z povrchu komínového zdiva. To proto, že u nové vytvořené omítky prosakují dehty znovu na povrch a to i tehdy, když se odstraní příčina této závady (změnou konstrukce komína, výměnou spotřebiče, změnou paliva, změnou topného režimu), protože dehty je obvykle prosáknuté celé zdivo. Částečným řešením je, že po odstranění omítky se provede separování zdiva nátěrem laku, do kterého se ještě za lepivého stavu nahodí písek, který je potřebný pro ukotvení omítky, nebo se na povrch nalakovaného zdiva upevní pletivo.

Vložkování průduchů komínu

Stávající jednovrstvé komíny nelze použít pro spotřebiče na kapalná a plynná paliva. Proto je tyto nutné rekonstruovat dodatečným vyvložkováním, čímž se vytvoří vícevrstvý komín, zmíněná rekonstrukce je však podmíněna dostatečnou velikostí stávajícího komínového průduchu, protože vyvložkováním komína se průduch zmenší. Před vlastním vložkováním je nutno provést prohlídku komínového pláště (zejména v půdním a v nadstřešním prostoru) a v případě jeho většího poškození je třeba provést opravu. Zároveň je třeba zkontrolovat, zda není do komína zapojen ještě jiný spotřebič (zvláště u vyšších objektů) a provést kontrolu velikosti a tvaru komínového průduchu komínovou sondou. Velikost komínového průduchu je možno dodatečně zvětšit komínovou frézou